Název megality (z řeckého mega=velký,lithos=kámen) označujeme velké,téměř neopracované kameny, záměrně přemístěné a sestavené do určitého tvaru.Megality mají svůj původ většinou v neolitu a při jejich stavbě nebylo použito zdiva ani pojiva.
Jak vypadají?
Podle vzhledu můžeme megality rozdělit na dvě základní skupiny.
Do první patří menhiry.Jsou to jednotlivé balvany, které se vzájemně nedotýkají (netvoří konstrukci) a jsou uměle vztyčeny nebi.Nachází se buď samostatně (roztroušeny po celé Evropě),nebo uspořádané do několik set metrů dlouhých přímek (tzv. kamenné řady, např. Carnac v Bretani, u nás kounovské řady)a také do kruhu (kamenné kruhy,tzv. cromlechy,mezi ně patří např i Stonehenge).
Druhou základní skupinu tvoří dolmeny.Vznikly spojením tří a více přes sebe položených kamenů které uzavírají prostor nazývaný kamenná komora.Spojením více dolmenů vznikají tzv. chodbové hroby.
To, co většinou z dolmenů vidíme dnes, je jen kamenná konstrukce.Původně byly často kryty hliněnou mohylou o délce až 100m,kolem které byly do kruhu uspořádány balvany zabraňující odnosu půdy.Za pár let byla ale všechna hlína stejně většinou odváta,takže dnes zbyla jen kamenná "chatrč" obehnaná kameny.
Kromě tohoto základního dělení vzniklo mnoho staveb kombinací a obměnou těchto typů, přitom každá má svůj odborný název.Toto rozdělení nám ale pro následující výklad postačí.
Kdo je stavěl?
Názory na původ megalitických staveb se zajímavě vyvíjejí už velmi dlouhou dobu.Ve starověku a středověku se nejčastěji vykládaly jako dílo bohů nebo obrů,později ďábla a světců.Tyto představy se nám často objevují v lidových názvech(Zkamenělý mnich,Obří postel).V 19. stol. vznikla myšlenka, že se jedná o dílo jedné,tzv. megalitické kultury.Jejím nositelem měli být keltští Druidové,kteří zde údajně pořádali tajemné krvavé obřady.Tady je nutné říct, že i když Keltové nejspíš používali megality jako svatyně,rozhodně je nepostavili.
Mezi vznikem megalitů a keltskou kulturou je totiž časová propast několik tisíců let.Dnes se obecně soudí, že byly stavěny nezávisle na sobě různými kulturami v období asi 6000-2000př.n.l.(toto datování platí pro Evropu, jinak stáří megalitů záleží na oblasti, kterou zkoumáme).
Jak je stavěli?
I dnes se můžeme o způsobu stavby jen dohadovat.Existuje hodně otázek ,na které neznáme ještě stoprocentní odpovědět, a ta nejzávažnější asi zní:Jak byli lidé té doby schopni dopravovat kvádry o hmotnostech až 100 tun na vzdálenosti až 75 km?
V podstatě mohly v té době existovat jen čtyři způsoby přepravy: nesení, vezení, tažení a splavení.Přitom jen k nesení by bylo zapotřebí alespoň 1000 lidí(při váze 100 kg na člověka), a ti všichni se zase nemohli k jednomu kameni vejít.Vezení je sice méně náročné na práci,ale naráží na řadu technických problémů ( např. nerovnosti terénu a neexistence silnic) .I ostatní způsoby dopravy mají své klady a zápory, všechny by ale byly v tehdejších podmínkách velmi náročné.
Z čeho se stavělo?
Ke stavbě byly používány dva druhy kamene.Takzvané bludné žulové kameny zde zanechaly ledovce po každé době ledové.Poznáme je podle toho, že jsou jemně uhlazené v důsledku přírodních vlivů.Dalším druhem jsou vápencové a pískovcové kvádry, které byly záměrně odštěpeny z horniny zahříváním ohněm a chlazením vodou.Oba druhy byly pak už opracovány velmi málo ,jen aby do sebe vzájemně zapadly.
Na několika stavbách se nám zachovala i vnější umělecká výzdoba.
Jedná se většinou o rytiny znázorňující geometrické obrazce volutového tvaru,které nám ale o účelu staveb příliš nevypovídají.( Měli nejspíš umělecko-náboženský význam,tzn. jednalo se o posvátný obdivovaný tvar).
Proč je stavěli?
Otázka účelu megalitů není ještě ani dnes uspokojivě zodpovězena.U dolmenů ,které uzavírají krytý prostor,můžeme už skoro jistě říci,že se jednalo o hroby.To nám dokládají kosterní pozůstatky a někdy i obětiny.
Nejsme už ale schopni určit ,jestli se nejedná o pohřebiště druhotné nebo proč byli někteří lidé pohřbíváni právě sem zatímco u ostatní se prováděl jiný, běžnější způsob pohřbu.Druhá možnost je , že měli funkci rituální.To platí hlavně u menhirů.Oblíbený je také názor,že kamenné řady (např. Carnac ) jsou pomníky lidem ,které nešlo z nějakých důvodů pohřbít.Spojením těchto dvou teorií dostane asi nejpravděpodobnější vysvětlení.Jednalo se o svatyně,ve kterých se i pohřbívalo, o jisté druhy kostnice.
Ale co stavby ,u kterých nebyly nalezeny žádné kosterní pozůstatky?
V poslední době je populární a často upřednostňovaný názor,že se jednalo o hvězdárny z doby kamenné.Tuto domněnku zatím nemůžeme potvrdit ani vyvrátit.Je pravda,že víceméně každá stavba má orientaci na světové strany.
Hvězdářský význam megalitů je ale často přeceňován (stejně jako vždycky existuje takové číslo,kterým když vynásobíte délku své propisky, dostanete vzdálenost Země od Slunce,tak existuje takové geometrické propojení několika menhirů ,které nám s podivuhodnou přesností ukáže, kdy nastane příští zatmění Slunce).
Kde je najdeme?
Hlavní oblastí výskytu je sice západní a severní Evropa,postupně se ale zjistila přítomnost megalitů v menších obměnách a z různých dob v Africe,Indii i Americe.
V Bengálsku byl dokonce objeven kmen,který staví megality dodnes.
Na tom všem je nejzajímavější, že lidé z kultur od sebe vzdálených a izolovaných prošli ve svém vývoji stejným stadiem.Hlavně proto se objevují spekulace Dänikena a jiných o zásahu vyšší moci.